Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ztráty československé armády od 21. května 1938 do 31. března 1939 podle vojenského historika

25. 4. 2017
Mgr. Martin Ivan
 
   V roce 2009 vydalo Ministerstvo obrany (MO) České republiky – Prezentační a informační centrum MO publikaci Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939. Autor, historik Jiří Plachý je pracovníkem Vojenského historického ústavu (VHÚ). Je autorem či spoluautorem dalších asi 10 knih a mnoha článků. Jejich seznam je dostupný na stránkách VHÚ.
   Kniha má 167 stran a je odbornou publikací MO. Do jejího vydání jde o nejrozsáhlejší soupis armádních ztrát z let 1938 - 1939. Ztráty jsou rozděleny do několika kategorií podle příčiny úmrtí. Kategorie obsahují abecedně řazené biografie jednotlivých vojáků s důrazem na dobu jejich vojenské služby. Okolnosti úmrtí jsou uvedeny velmi stručně.
   Publikace je však neprodejná a proto běžné veřejnosti téměř neznámá a nedostupná. Mezi zájemci o vojenskou historii se o ní však ví a je možné ji zapůjčit ve vědeckých knihovnách. 
 
Obsah
Úvodem (vysvětlení metodologie, vymezení časového období a další kritéria)
1. Padlí, zemřelí na následky bojových zranění, zastřelení z politických důvodů
2. Zemřelí v důsledku nehod a úrazů
3. Zemřelí v důsledku nemocí
4. Sebevraždy
5. Popravení
Další zemřelí, uvedení v Osobním věstníku MNO (ročník 1938)
Exkurz – vybrané biografie padlých příslušníků četnictva, policie a Finanční stráže
Resumé
Obrazová příloha
Rejstřík hesel
 
Podrobný rozpis ztrát
Padlí, zemřelí na následky bojových zranění, zastřelení z politických důvodů
padlí a zemřelí na následky bojových zranění - 47
zastřelení (zavraždění) z politických důvodů (vojáky německé národnosti) - 7
Zemřelí v důsledku nehod a úrazů 
zastřelení nešťastnou náhodou a zavraždění (z osobních důvodů) - 16
zastřelení při neopatrné manipulaci se zbraní - 21
oběti manipulace s trhavinou (popř. minou) - 5
zemřelí v důsledku leteckých nehod - 42 
zemřelí v důsledku dopravních nehod - 71
oběti ostatních nehod a úrazů - 43
utonulí - 18
Zemřelí v důsledku nemocí
zemřelí na následky nemocí s přímou souvislostí s vojenskou službou - 6
zemřelí na následky ostatních nemocí - 122
Sebevraždy
sebevraždy z důvodů mnichovské kapitulace a okupace v březnu 1939 - 22
sebevraždy z důvodu mobilizačního vypětí a vypětí ve službě - 15
sebevraždy z kázeňských a mimoslužebních důvodů - 66
sebevraždy, u nichž nebyly důvody uvedeny nebo známy - 61
Popravení
popraveno - 1 (agent maďarské zpravodajské služby)
Další zemřelí, uvedení v Osobním věstníku MNO (ročník 1938)
důstojníci a rotmistři zemřelí z neznámých (neuvedených) důvodů – 61
 
   Autor zastává názor, že mezi vojáky padlými a zemřelými při nehodách v době služby a na nemoci s vojenskou službou přímo související, by nemělo být činěno rozdílu. Zdůvodňuje to tím, že armáda procházela intenzívní přípravou na válku a všichni vojáci, kteří přišli o život v této souvislosti, tak přinesli obraně vlasti stejnou oběť, jako padlí v boji.
   Podobně se staví i k případům sebevražd, kdy vojáci v dopisech na rozloučenou uváděli jako důvod přijetí Mnichovské dohody, případně okupace v březnu 1939.
 Kromě případu popravy agenta cizí rozvědky a seznamu důstojníků a rotmistrů uvedených v Osobním věstníku MNO (ročník 1938), kteří patrně nezemřeli v souvislosti s vojenskou službou, dospěl Jiří Plachý k celkovému počtu ztrát 562 osob. Jedná se samozřejmě o součet bojových i nebojových ztrát. Autor toto číslo nepovažuje za konečné, domnívá se však, že se alespoň velmi blíží skutečnosti.
 
 
 
Použitá literatura:
PLACHÝ, Jiří: Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939. Ministerstvo obrany České republiky – Prezentační a informační centrum MO. Dobruška 2009

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA