Jdi na obsah Jdi na menu
 


Králická pevnostní oblast

30. 7. 2016
Mgr. Martin Ivan
 
   Králická pevnostní oblast leží v okolí města Králíky, z větší části na severovýchodě Pardubického kraje ve východních Čechách a z menší části na severozápadě Olomouckého kraje na Moravě. (Zrekonstruovaný pěchotní srub K - S 5 "U potoka".)
   Ve 30. letech 20. století byla tato oblast nejsilněji opevněným územím Československé republiky (ČSR) a také jeden z nejvíce opevněných úseků hranic v Evropě. Důvodem pro opevňování byla agresivní politika tehdy sousedícího nacistického Německa a Kladský hraniční výběžek, zasahující hluboko do území republiky.
   Protože německý útok z prostoru Kladského výběžku směrem na jih by mohl rozdělit ČSR na dvě části, začaly zde stavební firmy řízené Ředitelstvím opevňovacích prací (ŘOP) budovat opevnění již v roce 1936. 
   Do roku 1938 se zde podařilo vybudovat 56 objektů těžkého opevnění (TO), tzv. srubů (K – S 2 až K – S 51). V rámci toho i objekty tří stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí (Adam, Bouda, Hůrka). Dále 191 objektů lehkého opevnění, z toho 4 pevnůstky vz. 36 a 187 pevnůstek vz. 37 (nazývaných podle zkratky ŘOP řopíky). Také troje kasárna, dvě pevnostní silnice (pro tvrze Adam a Bouda), jednu chatu pro posádky lehkého opevnění, kilometry podzemní kabelové telefonní sítě a překážek proti tankům a pěchotě.
   Dělostřelecké tvrze byly budovány k palebné podpoře linie TO. Jednalo se o několik nejodolnějších objektů různého určení (pěchotní, dělostřelecký, vchodový), propojených vzájemně podzemními chodbami s navazujícími skladišti a ubikacemi. Tvrze působí dodnes impozantním dojmem, v září 1938 však nebyly zcela vybaveny a vyzbrojeny. Neměly nainstalovány pancéřové otočné výsuvné věže, ani dodány své nejdůležitější zbraně, 10 cm houfnice vz. 38.
   Během německé okupace byly pevnostní objekty na Králicku testovány Wehrmachtem. Byly na nich prováděny rozsáhlé zkoušky nově vyvíjených druhů munice a trhavin. Řada objektů byla při tom poškozena. 
   Na dělostřelecké tvrzi Adam cvičila jednotka německých ženistů, která v roce 1940 s pomocí kluzáků a kumulativních náloží vyřadila z provozu podstatnou část objektů belgické pevnosti Eben Emael.
   Z některých objektů Králické pevnostní oblasti vytěžili okupanti pancéřové prvky (zvony, kopule, střílny hlavních zbraní). V této činnosti po válce pokračoval n. p. Kovošrot, který vytěžil zbývající zvony a kopule. Jediný původní zvon se dochoval na dělostřelecké pozorovatelně K – S 12b. 
   Období devastace a chátrání skončilo na podzim roku 1989. Od té doby začaly skupiny nadšenců jednotlivé objekty opravovat a zpřístupňovat veřejnosti. Postupně se Králická pevnostní oblast stala prostorem s největší koncentrací zpřístupněných objektů čs. opevnění.
   Kromě pevnostních objektů je na Králicku možné navštívit i Vojenské muzeum Králíky s celoročně přístupnou expozicí vojenské techniky, zbraní, uniforem a dokumentů.  
   Jednotlivé zpřístupněné objekty a jejich otevírací doby jsou uvedeny na internetových stránkách Králické pevnostní oblasti a Vojenského muzea Králíky.
   Většina pevnostních objektů je vzhledem ke svému umístění v terénu dosažitelná pouze pěšky, nebo na kolech. Osobní automobily je třeba nechat zaparkované poblíž, obvykle na vyhrazených parkovištích. Zájezdové autobusy je možné zaparkovat pouze u tvrze Hůrka a Vojenského muzea Králíky, což je i nedaleko pěchotního srubu K – S 14 „U cihelny“ a Muzea opevnění Králický řopík. (Na vjezd autobusu ke vstupnímu objektu tvrze Bouda lesní silnicí od Těchonína vydává povolení Lesní správa Lanškroun.) Příznivci vlakové dopravy mohou využít železniční trať 021 Hanušovice – Týniště nad Orlicí.
   Protože jednotlivé objekty spravují dobrovolná občanská sdružení, nemusejí být pro nepřítomnost někoho z členů vždy otevřeny ani v době volna. Pokud je objekt otevřen, bývá zvykem, že na blízkém stožáru vlaje česká (dříve československá) vlajka.
   V Králické pevnostní oblasti je také několik naučných stezek a konají se zde každoročně pravidelné akce. Koncem srpna akce Cihelna, zaměřená na vojenskou historii a techniku 20. století. Společné víkendy muzeí a památníků se konají od dubna do října vždy poslední víkend v měsíci.
 
 
 
Použitá literatura a zdroje:
RÁBOŇ, Martin: Králická pevnostní oblast - Miniprůvodce. POINT CZ s. r. o., Hradčany u Tišnova 2011
Internetové stránky Králická pevnostní oblast
Internetové stránky Vojenské muzeum Králíky  
 

Náhledy fotografií ze složky Králická pevnostní oblast

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA