Jdi na obsah Jdi na menu
 


Září 1938 na Bruntálsku

Mgr. Martin Ivan


   Na Bruntálsku, ležícím z větší části v Nízkém Jeseníku, byla v září 1938 obdobná situace jako na sousedním Jesenicku. Sudetoněmečtí příznivci Konráda Henleina odcházeli tajně do Německa, kde procházeli výcvikem se zbraněmi a pašovali také zbraně do československé republiky. Například 6. 9.1938 příslušníci Finanční stráže (FS) překazili u Krásných Louček na Krnovsku pašování kulometných pistolí (samopalů) Bergmann ráže 9 mm Parabellum. Jednu z těchto zbraní se podařilo zajistit. Během sudetoněmeckého povstání byli těmito zbraněmi vyzbrojováni vůdci povstaleckých oddílů.
   Po 12. 09., kdy v Sudetech vypuklo povstání, byl ve Slezsku, ke kterému patřila severní část Bruntálska, relativní klid. 16. 09. však byla československými úřady v reakci na ozbrojené nepokoje v pohraničí zrušena Sudetendeutsches Partei (SDP) a její funkcionáři a mnozí členové uprchli často i s rodinnými příslušníky do Německa.
 17. 09. na návrh vedení SDP schválil německý kancléř Adolf Hitler vytvoření dobrovolnických oddílů, tzv. Sudetendeutsches Freikorps (SdFK) tvořených sudetskými Němci uprchlými z Československa, ke kterým se na rozhlasovou výzvu Konráda Henleina přidávali další. Vyzbrojeni Německem a pod vedením instruktorů Wehrmachtu, SA a SS, připravovali se k útoku na československé pohraničí.


Začátek ofenzívy SdFK na Bruntálsku

   22. 09. 1938 přešel SdFK podobně jako v jiných částech Sudet do ofenzívy. S pomocí henleinovců, kteří zůstali v ČSR, začal obsazovat  pohraničí a především osoblažský výběžek.
 Kolem 13:00 byly v Osoblaze a Městě Albrechticích náhle přepadeny Němci československé úřady a státní zaměstnanci byli zajati, nebo přinuceni předat zbraně a opustit město. Do výběžku byl z Bruntálu vyslán na pomoc četnický pohotovostní oddíl (ČPO). V Městě Albrechticích se podařilo vyjednáváním osvobodit čtyři místní zajaté četníky, ale členové ČPO museli odevzdat před odjezdem služební zbraně. Při vyjednávání byl mezi henleinovci přítomen i příslušník SS v uniformě. Většina družstev Stráže obrany státu (SOS) se šťastně dostala za linii lehkého opevnění, ale dvě družstva byly přesilou SdFK obklíčeny a odvlečeny do Německa. Večer už také projely Bruntálem první dva vlaky s českými uprchlíky z Krnova, ležícího u hranic, do vnitrozemí. Město Krnov se podařilo udržet až do mnichovského diktátu, protože v něm kromě policie a četnictva byl umístěn posádkou III. prapor pěšího pluku č. 34 z Bruntálu.


Liptaňská tragédie

   Dne 22. 09. 1938, asi v 18 hodin, když se již stmívalo, dali místní vůdci henleinovců povel k obsazení četnické stanice v Liptani, ležící v osoblažském výběžku. Na četnické stanici byla důležitá telefonní ústředna pro sběr zpráv pro velitelství praporu SOS, který měl svoje sídlo v Bruntále. Proto se v budově zdržovali kromě četníků i příslušníci FS. Organizátoři vyzbrojení samopaly se sešli již před 18 hodinou na nádraží v Liptani. Odtud pochodovali přes obec k četnické stanici, která byla umístěna v domě č.p. 261 v horní polovině obce Liptaně, stranou od hlavní silnice. Cestou se k nim přidávali další henleinovci, kterých bylo asi 150 – 180.
   Na četnické stanici vyzvali henleinovci velitele četníků, vrchního strážmistra Rudolfa Mokrého, aby se posádka stanice vzdala a odevzdala zbraně, jinak bude postřílena. Kromě velitele byli přítomni jen strážmistr Vilém Leher (další dva místní četníci byli zařazeni u SOS mimo obec) a dva příslušníci FS, vrchní respicient Ludvík Svoboda a dozorce František Čech. Proto se velitel Mokrý  rozhodl dát se odzbrojit.
   V té době přijížděla na motorce ke stanici dvoučlenná hlídka (spojka), ve které byli dozorci finanční stráže Inocenc Dostál a Vítězslav Hofírek. Ozbrojená skupina henleinovců, která střežila příjezd k četnické stanici, chtěla tuto hlídku zastavit. Hlídka však nezastavila a teprve, když byla bezprostředně ohrožována zbraněmi, oba její členové seskočili z motocyklu a doběhli k četnické stanici, kde se chtěli ukrýt. Netušili však, že stanice je již obsazena a byli stejně jako ostatní odzbrojeni.
   Při útěku hlídky směrem ke stanici došlo ze strany vzbouřenců ke střelbě. V nastalém zmatku dav střílející před stanicí zastřelil tři své německé soukmenovce. Rozlícení henleinovci začali křičet, že za jejich mrtvé musí být všichni čeští četníci na stanici zastřeleni. Na to se jeden z organizátorů, který byl ozbrojen samopalem, vrátil s několika dalšími muži znovu do četnické stanice, kde chladnokrevně střílel na odzbrojené a zcela bezbranné četníky a finance. Ti, kteří střelbu přežili, byli na zahradě stanice dobiti šavlemi.
   Během jediného dne tak přišel bruntálský prapor SOS kromě již zajatých i o čtyři zavražděné členy z řad FS a četnictvo ztratilo další dva muže, kteří členy SOS nebyli. K této tragické události došlo shodou nešťastných okolností a zřejmě také díky poctivému přístupu velitele četníků ke službě. Ještě před příchodem povstalců jej člen jednoho z ustupujících družstev SOS informoval o situaci v Osoblažském výběžku a vyzval jej k odchodu. Vrchní strážmistr Rudolf Mokrý to odmítl s poukazem na to, že má nařízeno stanici oficiálně předat Němcům. (Po druhé světové válce byli tři z německých účastníků Liptaňské tragédie odsouzeni k trestu smrti.)

 

   23. 09. v 11:00 ohlásil zemský úřad v Brně, že obce Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov jsou mimo dosah čs. státní moci. Večer dorazily do Bruntálu jednotky motorizované brigády 2. rychlé divize. Československá vláda s vědomím Francie a Anglie vyhlásila ve 22:50 všeobecnou mobilizaci. Během noci došlo k opakované střelbě na příslušníky armády, četnictva a policie v Bruntále, naštěstí bez ztrát na životech.


   24. 09. na základě rozkazů  jednotky 2. rychlé divize ukončily přesun do oblastí obsazených povstalci a odjely do prostorů určených mobilizačními plány. Večer přišly z Německa do Úvalna silné oddíly SdFK a došlo k přestřelce s družstvem SOS. Z Krnova přijel na pomoc SOS obrněný automobil, který přispěl k zastavení postupu SdFK. (Zřejmě se jednalo o policejní vozidlo Škoda PA-II přezdívané „Želva“, přidělené do Krnova z policejního ředitelství v Ostravě.)


Boje s povstalci v Bruntále

   24. 09. po 23:00 došlo v Bruntále k mnoha přestřelkám s henleinovci a k organizovaným útokům na budovy státních úřadů a armády. V důsledku přerušení elektrického vedení byla v celém městě tma. Proti povstalcům byly nasazeny obrněné vozy, pohotovostní oddíl 34. pěšího pluku z Bruntálu s četou tančíků vz. 33 a asistenční jednotka II. praporu 6. pěšího pluku z Olomouce. Boje utichly až ráno následujícího dne. Na straně obránců bylo 5 raněných vojáků. Na straně útočníků bylo oficiálně zjištěno 8 raněných a 1 mrtvý henleinovec.
   25. 09. bylo zemským prezidentem vyhlášeno pro celý politický okres Bruntál stanné právo, na Bruntálsku a Krnovsku byl vyhlášen zákaz vycházení po 20 hodině. Přes den probíhaly prohlídky města a zatýkání osob, podezřelých z noční střelby. Následkem bojů se Bruntál začal vylidňovat, protože jeho obyvatelé odcházeli na venkov. Večer po 20 hodině se v Bruntále znovu rozpoutaly přestřelky. Jako předešlou noc byly ostřelovány obě ubytovny ČPO, četnická stanice a hlavní policejní strážnice v budově radnice na Masarykově náměstí (dnešní Náměstí Míru). Také hlavní pošta a vlakové nádraží, ve kterých byly vojenské hlídky. Henleinovci tentokrát útočili i na okresní hejtmanství (dnes městský úřad), který postřelovali ze samopalů a kulometů. Úřad bránili pod vedením okresního hejtmana četníci z četnické stanice v budově, družstvo z ČPO, policisté, muži z velitelství praporu SOS a úředníci, mezi kterými byli i Němci. Znovu musela být nasazena armáda s podporou obrněné techniky. Obě strany používaly hojně ruční granáty, v důsledku čehož byla řada bruntálských domů značně poškozena. Ztráty na straně čs. ozbrojených sil nebyly tentokrát žádné, byl nalezen jen jeden mrtvý český civilista. Útočníci si své mrtvé a raněné odnášeli, jednoho mrtvého člena SDP odnést nestačili. O řadě přinejmenším vážně zraněných útočníků svědčily nalezené kaluže krve.
   26. 09. znovu probíhaly prohlídky města a zatýkání. Zbraně nebyly při prohlídkách nalezeny. Několik osob, které u sebe měly náboje, bylo předáno do věznice krajského soudu v Opavě, k řízení podle stanného práva. Další podezřelé osoby byly odvezeny autokary ČPO do sběrného (internačního) tábora ve Štěpánově u Olomouce. Večer se čtyři oddíly čs. ozbrojených sil rozmístily na okraji Bruntálu a po utvoření souvislého řetězce hlídek město prohledaly. V noci se již přestřelky neopakovaly.


   26. 09. došlo k přestřelce SdFK s družstvem SOS u Louček u Krnova.

   28. 09. došlo k přestřelce asistenční čety 6. pěšího pluku se skupinou henleinovců u Rýmařova. V Linhartovech u Krnova byl během přestřelky družstva SOS se SdFK zastřelen vojín v záloze Karel Skácel, vojenská posila  praporu SOS Bruntál.

   V noci z 29. na 30. 09. v 01.30 hodin byla podepsána mnichovská dohoda a čs. vláda vyzvána k jejímu přijetí, v 17.00 hodin čs. vláda potupný mnichovský diktát přijala. Republika československá musela na základě diktátu odevzdat Hitlerově Třetí říši rozsáhlá pohraniční území. K tomuto dni padlo v řadách jednotek SOS a armády přes 60 mužů a desítky dalších utrpěly zranění.

   1. 10. ve 14.00 hodin začala okupace I. pásma čs. pohraničí.

   3. 10. začala okupace II. a III. pásma čs. pohraničí. Bruntálské okresní hejtmanství bylo z obsazovaného Bruntálu evakuováno do Moravského Berouna.

   5. 10. v 11 hod. odjel z Bruntálu poslední evakuační vlak, Čs. úřady vyklidily ve 12 hod také Moravský Beroun.

   6. 10. začala okupace IV. pásma (tj. také Kralický výběžek, Jeseníky a opavské Slezsko),  odstoupení okresu Bruntál německým úřadům, ohlášen zábor také V. pásma (Zábřežsko, Opavsko, Bílovecko, Novojičínsko), okupace Hlučínska (odstoupení Říši nejpozději do 10.  10.)

   Velitelství bruntálského praporu SOS bylo přemístěno do Olomouce.

 

Použitá literatura a prameny:

BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
BROTHÁNEK, Jan: Poslední rok v čs. Bruntále (úryvky). Křesťanskosociální listy wz.cz
GROGER CHOCHOLATÝ, Franz: Sudety 12.9.-7.10.1938. Bruntál.net
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS díl druhý. Codyprint, Praha 2007
PROCHÁZKA, Petr: Příběhy z pohraničí. Hnutí Brontosaurus Jeseníky, Jeseník 2007
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků. Wikipedie 
Internetové stránky fronta.cz
 

 

Náhledy fotografií ze složky Bruntálsko

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA