Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručná historie Stráže obrany státu 1936 - 1939

4. 5. 2016
Mgr. Martin Ivan
 
Období vzniku Stráže obrany státu 
1926 – přijat plán na součinnost četnictva a armády při ostraze hranic (předpis G-IX-3).
1931 – přijat plán na součinnost finanční stráže a armády při ostraze hranic (předpis G-IX-6).
19. 11. 1934 - Nejvyšší rada obrany státu nařídila ustanovit komisi ze zástupců ministerstev obrany, vnitra a financí k součinnosti armády, četnictva a finanční stráže.  
Jaro 1936 – návrh ministerstva národní obrany zřídit jednotný bezpečnostní sbor sloučením četnictva, finanční stráže a policie. Návrh byl ministerstvy vnitra a financí zamítnut a poté přepracován.
23. 10. 1936 – vydáno vládní nařízení č. 270/1936 Sb. V platnost vešlo 31. 10. 1936 zveřejněním ve Sbírce zákonů a nařízení. Tím byla zřízena Stráž obrany státu (SOS). Úkolem Stráže byla především ochrana státní hranice. SOS byla složena z příslušníků četnictva, policie, finanční stráže, vojenských posil a členů dalších organizací, zvláště státních. V míru byla podřízena ministerstvu vnitra, pod armádu přecházela při vyhlášení ostrahy hranic.
 
SOS v 1. Československé republice (ČSR) 1936 – 1938
Listopad 1936 – ministerstvo vnitra vydalo organizační řád SOS.
01. 12. 1936 – jmenování velitelů 30 praporů SOS v pohraničí ČSR. Obvod praporů tvořilo obvykle několik okresů a velitelství praporu bylo většinou na určeném okresním hejtmanství (úřadu). Čtyři velitelství byly na policejních ředitelstvích.
28. 02. 1937 – jmenován velitel dodatečně zřízeného vnitrozemského praporu Praha.
Březen 1937 – vydány Zatímní směrnice pro výcvik příslušníků SOS.
Jaro 1937 – zahájen výcvik příslušníků SOS.
15. 09. 1937 – ministerstvo vnitra vydalo výnos o zavedení dvoudílného služebního předpisu G-XI-2 Stráž obrany státu v zajištění hranic.
20. 05. 1938 – první nasazení SOS v rámci mimořádných opatření (tzv. květnová mobilizace). Vyhlášena ostraha hranic a pohotovost praporům SOS.
08. 06. 1938 – zrušení ostrahy hranic, domů byly propuštěny vojenské posily. Ostatní rezortní příslušníci SOS zůstávají v pohotovosti na stanovištích.
12. 09. – 16. 09. 1938 1. fáze sudetoněmeckého povstání. 
SOS spolu s pohotovostními a asistenčními jednotkami armády potlačuje henleinovské povstání v západních Čechách.
13. 09. – velitelé praporů SOS v Čechách začínají samostatně vyhlašovat pohotovost.
16. 09. – ministerstvo vnitra vyhlásilo pohotovost pro všechny prapory v Čechách.
17. 09. – 30. 09. 1938 2. fáze sudetoněmeckého povstání. 
SOS spolu s jednotkami armády brání pohraničí proti Sudetoněmeckému Freikorpsu podporovanému jednotkami SA a SS v nevyhlášené válce mezi ČSR a Německem.
21. 09. – v noci vyhlášena pohotovost praporů SOS ve zbytku republiky.
22. 09. – dopoledne vyhlášena nejprve ostraha hranic, následoval rozkaz k zaujetí krytu hranic, což byl nejvyšší stupeň zajištění hranic.
23. 09. – vyhlášení mobilizace v ČSR.
23. 09. – 02. 10. 1938 útoky polských teroristů ve Slezsku.
Ve východním úseku praporu SOS Moravská Ostrava útočí z Polska organizace Zaolšanských povstalců.
29. 10. 1938 – začíná mnichovská konference.
30. 10. 1938 – přijetí Mnichovské dohody.
 
SOS v 2. Československé republice 1938 – 1939
01. – 31. 10. 1938 ozbrojené konflikty SOS s henleinovci a příslušníky německé armády.
01. – 07. 10. 1938 je postupně obsazováno I. – IV. pásmo pohraničí ČSR Německem.
03. 10. 1938 – velení SOS přešlo v Čechách a na Moravě zpět pod ministerstvo vnitra.
05. a 07. 10. 1938 SOS odráží dva útoky maďarské armády na jižním Slovensku.
06. 10. 1938 – byly stanoveny nové obvody praporů SOS v okleštěném území českých zemí. 
10. – 14. 10. 1938 útoky maďarských teroristů na Podkarpatskou Rus.
SOS spolu s armádou a četnictvem likviduje početné polovojenské maďarské oddíly Szabadscapatok, které pronikly na Podkarpatskou Rus.
20. 10. 1938 první útoky polských teroristů na Podkarpatskou Rus.
Polské teroristické skupiny zahájily 1. vlnu diverzních akcí na severních hranicích Podkarpatské Rusi.
02. 11. 1938 – vídeňská arbitráž. Odstoupení části jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Evakuace části velitelství SOS do nových míst.
10. – 28. 11. 1938 druhá vlna polských pohraničních útoků na Podkarpatskou Rus.
15. 11. 1938 – SOS na Slovensku a Podkarpatské Rusi opět přechází pod ministerstvo vnitra.
25. a 27. 11. 1938 útoky polské armády na severním Slovensku.
SOS spolu s armádou odrazily dva pokusy polské armády obsadit část Slovenska nad rámec územních ústupků.
Prosinec – neúspěšné útoky Maďarů na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi.
06. 01. 1939 bitva o Rozvegovo.
SOS se účastní bitvy mezi čs. a maďarskými silami o Maďary neprávem zabrané předměstí Mukačeva Rozvegovo.
15. 02. 1938 – zrušena pohotovost SOS na Podkarpatské Rusi.
14. 03. 1938 v noci a brzy ráno SOS potlačuje v Chustu povstání nacionalistické organizace Karpatská Sič.
14. – 17. 03. 1939 válka s Maďarskem na Podkarpatské Rusi.
SOS a 12. divize čs. armády vedou těžké obranné a ústupové boje s  maďarskou armádou, útočící na Podkarpatskou Rus.
14. 03. – ráno Maďarsko zaútočilo na střední a západní část Podkarpatské Rusi. Slovensko vyhlašuje samostatnost. 
15. 03. – ráno jsou Německem okupovány české země. ČSR přestává existovat. Maďarská armáda útočí na východní část Podkarpatské Rusi.
17. 03. – SOS a armádní jednotky spolu s českými civilisty ustupují z Podkarpatské Rusi přes Slovensko, Polsko a Rumunsko do Protektorátu Čechy a Morava.
23. 03. 1939 SOS zastavuje maďarský útok na východní Slovensko.
Na prosbu Slováků zastavuje velitel praporu SOS Michalovce (jako Čech již odvolaný z funkce) s kombinovanou rotou svých mužů postup Maďarů na Slovensko z Podkarpatské Rusi a zahání je zpět.
21. 12. 1939 – zrušení vládního nařízení ze dne 23. 10. 1936 o Stráži obrany státu.
02. 05. 1939 – zrušena SOS na Slovensku.
 
Období po zrušení SOS 
1939 – 1945 německá okupace. 
Bývalí příslušníci SOS jsou vyslýcháni Abwehrem a Gestapem ve věcech zpravodajské služby a bojové činnosti z dob existence Stráže. Mnoho bývalých členů SOS se zapojilo do odboje proti nacistům. Řada z nich byla zatčena a vězněna nebo popravena.
1948 – 1989 komunistická vláda.
SOS se oficiálně nepřipomíná. Prosazuje se stanovisko, že v roce 1938 a 1939 selhala vládnoucí buržoazie a ČSR se vzdala bez jediného výstřelu. Bývalí velitelé praporů SOS jsou stejně jako mnozí další důstojníci propouštěni z armády, degradováni a jsou jim odpírány odpovídající důchody.
1989 – obnovení demokracie.
Postupně se zpřístupňují archivy, jsou zveřejňovány vzpomínky pamětníků, vycházejí knihy a články o SOS v tisku a na Internetu. Vznikají kluby vojenské historie zaměřené na ČSR, které svými aktivitami přispívají k připomínání SOS a jejích příslušníků.   
 
 
 
Použitá literatura:
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl první a třetí. Codyprint, Praha 2007
LÁŠEK, Radan: Velitelé praporů SOS. Codyprint, Praha 2009
 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA