Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyšší Brod 1938 – „přetahovaná“ o město se sudetoněmeckými povstalci

Mgr. Martin Ivan
 
   Vyšší Brod je malé město poblíž hranic s Rakouskem, ležící jižně od Českého Krumlova. V září 1938 se stalo dějištěm bojů mezi sudetoněmeckými povstalci a ozbrojenými silami Československé republiky (ČSR). Tyto boje probíhaly se střídavými úspěchy na obou stranách a patřily k největším v jižních Čechách.
 
Situace ve Vyšším Brodu a okolí v září 1938
   V roce 1938 působily ve Vyšším Brodu tři bezpečnostní sbory. Protože šlo o město, byla zde expozitura Uniformovaného sboru stráže bezpečnosti, tedy státní policie. Současně zde byla umístěna četnická stanice, jejíž posádka měla svůj služební obvod v okolních vesnicích. Vzhledem k tomu, že město již od středověku leželo na významné obchodní cestě z Rakouska do Čech, byl zde také celní úřad (CÚ) s oddělením finanční stráže a nadřízeným inspektorátem finanční stráže.
   Místní příslušníci finanční stráže (FS) byli zařazeni do Stráže obrany státu (SOS), bezpečnostního sboru složeného z vybraných příslušníků FS, četnictva, policie a vojenských posil. Úkolem SOS bylo v případě napadení republiky zdržet útočníky a umožnit armádě zaujmout obranné postavení. Vzhledem k napjaté mezinárodní situaci držela Stráž od května pohotovost. Družstvo SOS Vyšší Brod tak sloužilo jako polní stráž v terénu mezi městem a rakouskou hranicí, stejně jako další družstva.
   Když 12. 09. vypuklo v pohraničí ČSR Sudetoněmecké povstání, povolalo ministerstvo vnitra jako posily část četníků ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, které mohly tamní četnické stanice postrádat. Tito četníci vytvářeli soustředěné četnické oddíly. Jeden oddíl složený ze dvou družstev byl 17. 09. vyslán jako záloha SOS i do Vyššího Brodu. Všech jeho 20 členů bylo z Podkarpatské Rusi a jejich úkolem bylo kromě ochrany města pomáhat napadeným družstvům SOS v okolí.
   Shodou okolností ve stejný den byl nacisty v Německu a sousedním Rakousku založen Sudetoněmecký Freikorps (SdFK). Příslušníky Freikorpsu byli sudetští Němci, kteří uprchli po porážce první fáze Sudetoněmeckého povstání z ČSR. Podporu při vzniku, výcviku i bojových akcích poskytoval SdFK Wehrmacht a polovojenské nacistické organizace SA a SS. První akce podnikl Freikorps na Vyšebrodsku 20. 09., kdy bylo přepadeno družstvo SOS z Vyššího Brodu v Mlýnci a další družstvo v Radvanově. Oba přepady byly úspěšně odraženy.
   Útoky SdFK pokračovaly i v dalších dnech a 22. 09. byla záložní četa SOS z Vyššího Brodu povolána do Černé na Šumavě, k posílení obrany místního CÚ. V noci zde k očekávanému útoku skutečně došlo. Obránci jej odrazili, ale nepřítomností čety ve Vyšším Brodu došlo k oslabení jeho ochrany.
   Situace využili předáci Sudetoněmecké strany (SdP) ve Vyšším Brodě a odpoledne se dostavili na vyšebrodskou policejní expozituru k tajemníku Vanešovi a zkoušeli na něj obvyklou lest.  Žádali společné hlídky ordnerů SdP a četníků, povolení vyvěšovat prapory s hákovým křížem a především odchod státní uniformované policie. Tajemník policejní expozitury jim naštěstí nevyhověl, jinak by byli četníci během společných hlídek zajati a odzbrojeni, jako se to stalo v západočeských Vejprtech.  
   Večer proto přišli bývalý i nový starosta znovu a shodně tvrdili, že na rakouské straně čeká 3000 německých vojáků, kteří mají druhý den obsadit Vyšší Brod a německé obce v okolí. Vaneš zprávě uvěřil a začal rozesílat poplašné telegramy na nadřízené úřady a vojenská velitelství. Psychický nátlak vyvrcholil tvrzením, že příslušníci Freikorpsu obsadili hraniční přechod Studánky a že jeho samotného chtějí údajně zajmout. To už Vaneš nevydržel a se všemi státními policisty ustoupil z města.
 
Boj o celní úřad Studánky
   Zpráva o obsazení přechodu Studánky, vzdáleného jen několik km od Vyššího Brodu, však byla lživá. Budova CÚ a současně oddělení FS Studánky byla 22. 09. stále pod kontrolou  SOS. Místní stálé osazenstvo bylo 10 příslušníků FS a správce CÚ. Doplněni vojenskými posilami vytvořili dvě družstva SOS. Jednomu velel správce oddělení FS a druhému správce CÚ.
   Večer kolem 20:00 pouze přišla na přechod deputace SdP z Vyššího Brodu a žádala složení zbraní a vydání budovy. Zaručovala se za životy a majetek příslušníků FS, byla ale odmítnuta. 
   SdFK zaútočil na přechod až 23. 09. ve 02:40 v noci. Asi 200 mužů Freikorpsu přišlo z rakouské strany a napadli CÚ ze tří stran. Ve 03:00 musely družstva SOS po spálení důležitých spisů budovu dočasně opustit, což telefonicky nahlásili nadřízeným. V 05:00 dobyli financi budovu zpět a udrželi ji do 08:45. Telefonní spojení bylo přerušeno a družstva byly znovu a tentokrát naposledy vytlačeny z budovy CÚ. Průběh boje o Studánky naznačoval, co se bude dít ve Vyšším Brodu. 
   Družstva SOS Studánky bez vlastních ztrát ustupovaly za boje lesem směrem na Vyšší Brod. Při ústupu využívali dva lehké kulomety, které měli přiděleny. Obvykle mělo každé družstvo jeden kulomet vzor 26. Střídavým zaujímáním nového postavení, zatím co ustupující kryl svou palbou druhý kulomet, se dařilo útočníky držet v bezpečné vzdálenosti.
   Po setřesení pronásledovatelů jedno z  družstev zaujalo postavení v zalesněném svahu severně od obce Studánky (mezi státní hranicí a Vyšším Brodem) a ostřelovalo překážky na státní silnici. Udrželo se zde až do 27. 09. 1938. 
   Druhé družstvo ustupovalo dále na Vyšší Brod.
 
První ztráta a znovuzískání Vyššího Brodu
   Na základě Vanešových poplašných zpráv vyslala armáda do Vyššího Brodu brzy ráno 23. 09. důstojnickou hlídku s četou vojáků. Hlídka zjistila, že ve městě ani v okolí se žádní němečtí vojáci nenachází. Vyšebrodští henleinovci sice čekali na příchod německé armády, ale pochopitelně marně. Opět šlo jen o lest.
   Jakmile vojenská hlídka opustila město, naskytla se povstalcům jedinečná šance k jeho ovládnutí. Ve Vyšším Brodu totiž právě nebyla síla, která by jim v tom mohla zabránit. Několik přítomných četníků na to nestačilo. A tak ve městě zavlály vlajky nacistického Německa. Situaci už nemohla změnit ani záložní četa SOS, která byla povolána na pomoc zpátky z Černé na Šumavě. Četa byla po příchodu do města napadena přesilou henleinovců z Vyššího Brodu i okolí a bojem vytlačena z města.
   Na levém břehu Vltavy za Vyšším Brodem se během dne záložní četa spojila s ustupujícím družstvem SOS Studánky a společně vyčkávaly na příjezd povolaných posil.
   24. 09. město SOS obsadila s pomocí pohotovostního oddílu čs. armády se třemi tančíky vzor 33. Povstalci se proti motorizované jednotce armády s obrněnou technikou nezmohli na větší odpor. Velitel oddílu, štábní kapitán Uhlík, se dostavil na místní četnickou stanici, kam si nechal zavolat starostu. Tomu nařídil odstranění všech nacistických praporů do 15 minut, jinak budou odstraněny střelbou vojáků. Starosta i místní Němci raději poslechli. Poté pohotovostní oddíl odjel k Rožmberku. Po zákroku velitele praporu SOS se do města vrátila také státní policie.
 
Druhá ztráta města
   Další vlna útoků Freikorpsu na hranici přišla 28. 09. 1938. Boje se přenesly i do Vyššího Brodu, kde místní henleinovci začali střílet ze střech a oken. Obránci ve městě nakonec ztratili přehled o situaci a nekoordinovaně začali ustupovat z města. Při ústupu byl těžce zraněn štábní strážmistr Ludvík Vindra zásahem do krku a padl člen vojenských posil SOS vojín Petr Sládek (ještě před Vyšším Brodem, mezi Martínkovem a Studánkami). Obránci zaujali postavení na východním kraji města. V noci dorazila posila. Z Českých Budějovic přijelo družstvo SOS Vyšší Brod, které tam bylo na odpočinku.
   29. 09. se boje stupňovaly. Všechna družstva na jih od Vyššího Brodu ustupovala, protože byla pod tlakem Freikorpsu a hrozilo jim zajetí. Vyšší Brod byl pod palbou a ráno na něj zaútočilo asi 600 členů SdFK spolu s muži SA a SS. V poledne byl dán rozkaz k ústupu na levý břeh Vltavy. Asi 50 členů SOS zaujalo nové obranné postavení na levém břehu v březovém hájku u statku Kravín (Kraví dvůr). Během dne byl vyhozen do povětří most přes Vltavu a zapálen dřevěný ústupový můstek.  Přestřelky s SdFK přes řeku pokračovaly i nadále. Druhý den ráno do nich Freikorps dokonce nasadil i kulomet umístěný na věži cisterciáckého kláštera.
   Ještě 30. 09. ráno se ustupující družstva i jednotlivci SOS pod ochranou palby brodili přes řeku na levý břeh. Město totiž vzniklo právě u brodu a podle něj získalo jméno. Protože jednotky SOS byly na znovudobytí města slabé a bylo jich potřeba i na jiných místech, četa záloh dostala rozkaz ustoupit do Českého Krumlova. Tam se účastnila ústupových bojů s henleinovci. Vyšší Brod však nebyl ponechán SdFK nastálo.
 
Druhé osvobození města
    Velitel 31. hraniční oblasti, odpovědný za obranu tohoto úseku, se rozhodl zaútočit a Vyšší Brod osvobodit. K akci byla určena 31. cyklistická rota, součást smíšeného přezvědného oddílu. Rota měla přes 200 mužů a kromě lehkých zbraní i 4 těžké kulomety. Dislokovaná byla v Plané u Českých Budějovic, odkud 30. 09. v 01:00 vyrazila na 70 km dlouhý přesun, aby se spojila s jednotkami SOS. K palebné podpoře byl určen improvizovaný obrněný vlak 31 (IOV31), vyzbrojený těžkými kulomety a 80 mm dělem.
   Ráno vyrazili příslušníci SOS od statku Kravín (Kraví dvůr) na bodákový útok proti zalesněnému svahu nad řekou. Henleinovce zahnali, ale dostali se pod kulometnou palbu vedenou od městského hřiště. V tom zasáhl IOV31 a začal pozice Freikorpsu ostřelovat. Poté vyrazili ze svahů nad městem do útoku i muži 31. cyklistické roty. Spolu s družstvy SOS postupovali do středu města. 
   V prostoru křižovatky u kláštera se dostali do palby kulometu z klášterní věže a henleinovců na střechách. Podle hustoty palby velitel roty odhadoval, že je v okolí rozmístěno asi 200 povstalců. V těch místech padl vojín Antonín Mejzlík, který se dobrovolně přihlásil jako pátrač postupující před svou četou.
   Vojáci a SOS však pokračovali v útoku, při kterém v ulicích používali především ruční granáty. SdFK ustoupil z města. Kulomet v klášterní věži umlčel dělostřeleckými granáty až IOV31. Po boji bylo ve městě nalezeno 17 zastřelených henleinovců. Jaké byly jejich skutečné ztráty a kolik povstalců utrpělo zranění, není známo. 
   Radost z vítězství zkazila za několik hodin neuvěřitelná zpráva. Československá vláda přijala mnichovský diktát a druhý den má dojít k záboru hraničního pásma, do kterého spadá i Vyšší Brod. Město tak bylo znovu a již definitivně vyklizeno. Jako poslední ustoupilo 01. 10. ve 4 hodiny ráno družstvo SOS Vyšší Brod pěšky až do Velešína, kam dorazilo téhož dne večer.
 
 
 
Použitá literatura a prameny:
CIGLBAUER, Jan: Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část. Budějcká drbna, Internet    
LÁŠEK, Radan: Jednotka určení SOS - díl první. Codyprint, Praha 2007
POHORSKÝ, Vladimír: O hranice se nejedná, o hranice se střílí! In: Hraničáři pod Luží 38. ARPA, Dvůr Králové n. L. 2004
Hrob Petr Sládek, Čakov, Spolek pro vojenská pietní místa, vets.cz, Internet
 
 

Náhledy fotografií ze složky Studánky a Vyšší Brod

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA