Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sudetoněmecké povstání 1938 a padlí obránci ČSR den po dni

26. 3. 2015
Mgr. Martin Ivan
 
 
   V roce 1933  se v Německu stal kancléřem (předsedou vlády) radikální politik Adolf Hitler, vůdce německých nacistů. Jeho strana na sebe brzo strhla absolutní moc a odstranila opozici. Německo začalo zbrojit a stávalo se hrozbou pro okolní státy.
   Jednou z reakcí na hrozbu ze strany Německa v  Československu bylo vytvoření Stráže obrany státu (SOS) 31. 10. 1936. SOS byla v míru podřízena ministerstvu vnitra a při pohotovosti armády měla přejít pod ministerstvo obrany. Hlavním úkolem SOS bylo v případě náhlého útoku zdržet nepřátelské jednotky v pohraničí a poskytnout armádě čas k zaujetí obranných postavení.
   SOS tvořili příslušníci finanční stráže (FS), četnictva, státní policie (SP) a vojenské posily (VP). Později i členové dalších organizací, např.: Sokola, Čs. státních drah, Rote Wehr (Rudá Obrana, organizace německých sociálních demokratů). SOS byla organizována po praporech, kterým veleli důstojníci armády. 
   V roce 1937 byl na příkaz Adolfa Hitlera vypracován Fall Grün (Případ Zelená), plán vojenského úderu proti Československu. K obsazení ČSR měla pomoci i politická strana Konráda Henleina Sudetendeutsches Partei (SdP) organizováním záškodnických akcí. V případě československo-německé války měly skupiny záškodníků provádět přepady v týlu československé obranné linie a vyvolávat strach a zmatek.
 
 
Příprava a hlavní příčina povstání
 
  17. 05. 1938 Sudetoněmecká strana založila po vzoru německých SA Dobrovolnou ochrannou službu (Freiwillinger Schtuzdienst), známou též pod názvem Ordneři (Ordnersgruppe). Ordneři byli zformováni jako úderné oddíly pro ozbrojené útoky v pohraničí. Proto členové ordnerů tajně absolvovali v Německu školení a výcvik pod vedením příslušníků SA a SS.
   Součástí příprav bylo i pašování zbraní do republiky. Některé případy byly odhaleny. Šlo především o automatické pistole, ruční granáty, kulometné pistole (samopaly) a výbušniny.
  Po dohodě s německým kancléřem Adolfem Hitlerem začal klást Henlein čs. vládě takové požadavky, které nebyla moci nebo ochotna splnit. Cílem bylo připojení pohraničí obývané především Němci k Velkoněmecké říši. 
  Československá vláda a prezident Beneš se během září 1938 pod tlakem svých spojenců, Anglie a Francie, snažili vyjít požadavkům SdP vstříc. Hrozilo, že rozpory mezi sudetskými Němci a ČSR budou vyřešeny dohodou a plán na rozbití ČSR selže. Hitler s Henleinem se rozhodli situaci zvrátit vyvoláním povstání.
  Německé obyvatelstvo republiky bylo již zmanipulováno několikaletou nacistickou propagandou, které politici ČSR nedokázali čelit. Během povstání se propaganda navíc ještě zintenzívnila, jak směrem k českým Němcům, tak směrem k mezinárodní veřejnosti.
   Bojů s povstalci se účastnily především jednotky SOS, proto také utrpěly nejvíc ztrát. Vzhledem k tomu, že základní jednotkou SOS byly družstva, tvořená odděleními FS, četnickými a policejními stanicemi, bojovali obránci obvykle s přesilou. Pokud nebyli protivníkem zaskočeni, v bojích si zpravidla vedli dobře. Většina padlých obránců ČSR uvedených v následujícím textu byla zařazena u SOS. Příslušníci SP všichni, členové FS až na jednu výjimku také. Četníci a vojáci čs. armády, kteří u SOS zařazeni nebyli, mají u svého jména uvedenu svoji četnickou stanici, případně vojenskou jednotku. Členové celní správy k SOS zařazováni nebyli.   
 
 
Začátek a první fáze sudetoněmeckého povstání v ČSR 
 
12. 09. 1938 
   Adolf Hitler pronesl na sjezdu NSDAP v Norimberku očekávaný projev, ve kterém se zastal sudetských Němců a vyjádřil jim podporu. Tento projev se stal v Sudetech signálem k povstání. Nepokoje propukly ještě téže noci. Následující den v Čechách Ordneři začali útočit na objekty čs. státní správy, zvláště četnické stanice (ČS), celní úřady (CÚ) a oddělení finanční stráže (OFS). Na Moravě a ve Slezsku prozatím k ozbrojeným útokům nedošlo, místní sudetští Němci vyjadřovali svoji touhu po připojení k Říši demonstracemi. 
   V podvečerních hodinách byla u čs. vojenských útvarů vyhlášena velitelská pohotovost.
 
13. 09. 1938
Habartov (Habersbirk) na Sokolovsku 
praporčík Jan KOUKOL 
Zastřelen henleinovci při přepadení ČS.
strážmistr Antonín KŘEPELA
Ubit henleinovci poté, co se posádka přepadené ČS vzdala.
četník na zkoušku desátník Stanislav ROUBAL
četník na zkoušku četař Vladimír ČERNÝ
Zastřeleni henleinovci jako členové četnického pohotovostního oddílu (ČPO) při osvobozování  posádky ČS v Habartově.
Bublava (Schwaderbach) severně od Kraslic 
Přepadeno OFS, CÚ, ČS,  pošta a celá obec ovládnuta povstalci.
strážmistr Josef FALBER
Zastřelen henleinovci ze zálohy jako řidič autokaru ČPO.
vrchní strážmistr František NOVÁK
strážmistr Josef BRČÁK
Zabiti granátem v noci z 13. na 14. 09. 1938 jako členové sousedního družstva SOS Stříbrná, při pokusu osvobodit zajaté členy SOS v Bublavě.
Krajková (Gossengrün) na Sokolovsku 
Obsazení četnické stanice i celé obce povstalci.
strážmistr Václav RÁŽ
Smrtelně postřelen 13. 09. večer ze zálohy jako řidič autokaru ČPO poblíž Krajkové.
    V reakci na útoky vyhlásila vláda ČSR v řadě pohraničních okresů stanné právo, které bylo postupně vyhlašováno i v dalších okresech, ve kterých došlo k útokům henleinovců. Následovaly nařízení o zabavování zbraní, munice a rozhlasových přijímačů, což německé obyvatelstvo nedodržovalo.
   Na základě výjimečných opatření bylo do čs. armády povoláno asi 118 000 mužů. K centrům sudetoněmeckého povstání, na Karlovarsko a Sokolovsko, se přesunuly motorizované jednotky 1. a 4. rychlé divize. Tyto síly disponující obrněnou technikou (zvažovalo se i nasazení dělostřelectva) potlačily například vzpoury 14. 09. v Chebu, 15. 09. ve Frýdlantu nebo 16. 09. v Hrádku nad Nisou. Celkovému ráznému zásahu však bránila opatrnost orgánů státní správy, které se snažily vyhnout všemu, co by mohla zneužít německá propaganda. 
 
14. 09. 1938
   Předsednictvo SdP prohlásilo, že situace zašla již tak daleko, že jednání situaci nevyřeší a žádají plebiscit o setrvání sudetských Němců v ČSR.
Cheb
strážmistr SP Jan KLENNER
Zastřelen při obsazování ústředí SdP v chebském hotelu Victoria.
Hora sv. Šebestiána
štábní strážmistr Jan HEŘMÁNEK ČS Hora sv. Šebestiána
Zastřelen henleinovcem při pokusu o kontrolu dokladů v noci z 14. na 15. 09. 
 
15. 09. 1938
   Vláda zrušila organizaci Ordnerů. Předseda SdP Konrád Henlein a jeho zástupce Karl Hermann Frank spolu s dalšími funkcionáři uprchli do Německa.
Krajková (Gossengrün) na Sokolovsku
Večer a během noci vojín německé národnosti ze zasahující 1. roty cyklistického praporu ze Slaného zastřelil pět českých vojáků a tři další zranil. Poté spáchal sebevraždu.
vojín Bohumil ČAPEK 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
svobodník Václav ČMELDA 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
četař Stanislav KAREŠ 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1 
desátník Antonín KRBEC 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1 
vojín František NETÍK 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1 
Zastřeleni na stráži, při návratu z hlídky a při pokusu o pomoc zasaženým.
 
16. 09. 1938
   SdP byla zrušena jako protistátní organizace. Čs. úřady vydaly zatykač na Henleina a Franka pro trestný čin podle zákona na ochranu republiky - úklady a ohrožování bezpečnosti republiky. Mnoho funkcionářů uprchlo i s rodinami do Německa. Tím skončila první fáze sudetoněmeckého povstání.
Hrádek nad Nisou
vojín v záloze Rudolf ZÁRYBNICKÝ VP SOS 
Zraněn henleinovci 16. 09. u Hrádku nad Nisou při přepadení hlídky SOS na bojovém stanovišti. Zemřel 17. 09. 1938 v nemocnici Liberec. 
 
 
Druhá fáze sudetoněmeckého povstání v ČSR
 
17. 09. 1938
   Adolf Hitler schválil návrh K. H. Franka na vytvoření ozbrojené organizace pod názvem Sudetoněmecký sbor dobrovolníků (Sudetendeutsches Freikorps, SdFK). K. Henlein v rozhlasovém projevu vyzval ke zničení Československa. Tento den byl později československou exilovou vládou v Londýně určen jako datum, kdy ČSR vstoupila do válečného stavu s Německem. Důvodem bylo porušení mezinárodní dohody tím, že povolilo na svém území organizování a vyzbrojování SdFK a podporovalo je v boji proti ČSR.   
   Na zvláštní cvičení byl povolán 1 ročník zálohy, další ročník byl povolán na řádné cvičení. Celkem bylo i s dalšími doplňky povoláno 138 500 záložníků a čs. armáda tak měla ve stavu asi 500 000 mužů (k 20. 09. 1938).
 
18. 09. 1938 
   Henlein jako velitel SdFK vydal rozkaz č. 1, ve kterém oznámil vznik sboru a určil závazné podmínky pro vstup. Sudetští Němci, který uprchli z ČSR, začali být připravováni pod vedením instruktorů Wehrmachtu, SA a SS. Instruktoři je prokazatelně doprovázeli i při akcích na území republiky. Německo také dodalo SdFK zbraně, většinou rakouského původu.
 
19. 09. 1938 
   Byl vydán rozkaz SdFK č. 3, vyzývající k zahájení akcí na všech úsecích v noci z 19. na 20. 09. a od 20. 09. podnikat větší akce i přes den. 
 
20. 09. 1938 
   Ministerstvo národní obrany vydalo rozkaz, zakazující použít armádu k osvobození budov obsazených povstalci na hranicích (celních úřadů, oddělení FS, četnických stanic). Důvodem byla obava, aby přítomnost armády na hranicích nebyla využita Německem jako záminka k válce. Získání ztracených budov mělo být záležitostí příslušného ministerstva, tedy vnitra či financí. Z tohoto důvodu se většinu budov obsazených henleinovci nepodařilo získat zpět, protože jednotky SOS neměly dostatečné počty pro boj s přesilou SdFK.  
Celnice Pomezní Boudy (Celní úřad Malá Úpa) v Krkonoších
strážmistr Eduard ŠIMAN ČS Horní Malá Úpa
Smrtelně zraněn 20. 09. 1938 kolem 04.00 hod. při útoku SdFK na celnici.
 
21. 09. 1938 
Pasečná (Reiterschlag) u Rychnůvku v jižních Čechách
vrchní strážmistr Antonín MĚSÍČEK
Smrtelně postřelen ze zálohy při jízdě na motocyklu při kontrole hraničního úseku.
Petříkovice na Trutnovsku
dozorce FS František OPOČENSKÝ OFS Petříkovice
Zastřelen SdFK při přepadu stanoviště SOS u objektu lehkého opevnění vz. 36.
Dělostřelecká tvrz Babí (Stachelberg) na Trutnovsku
vojín Josef BERAN hraničářský pluk 17 
Postřelen henleinovci během strážní služby na Babí. Zemřel v nemocnici Trutnov.
Nová Ves v Orlických horách
vojín Antonín KRUPIČKA VP SOS  
Zraněn Freikorpsem během přepadu celnice, na následky zranění zemřel v říjnu 1938.
 
22. 09. 1938 
   V důsledku generální stávky došlo k demisi kapitulantské Hodžovy vlády (která byla k územním ústupkům nucena spojenci) a vzniku úřednického kabinetu generála Syrového. Dopoledne byla v 10:00 nařízena ostraha hranic, poté v 11:40 vydán rozkaz k zajištění krytu hranic, to znamená nejvyšší stupeň zajištění hranic. Vojenské jednotky v opevnění a hlavním obranném postavení měly dosáhnout plné bojové pohotovosti. Od vyhlášení ostrahy hranic byla  SOS  převedena z podřízenosti Ministerstvu vnitra  pod armádní velení.
   Během dne se sudetoněmecké povstání rozhořelo v téměř celém českoněmeckém pohraničí. SdFK přešel do ofenzivy především v oblastech hraničních výběžků. Z geografických a strategických důvodů nebyly tyto oblasti chráněny budovaným pohraničním opevněním, proto v nich až na výjimky nebyly přítomny větší vojenské jednotky. SOS nestačila vzdorovat přesile henleinovců, kterým na některých místech pomáhaly jednotky SA, SS a německého četnictva.  Tak bylo z větší části obsazeny Ašsko (už 21. 09.), Chebsko, Broumovsko, Šluknovsko i Javornicko a Osoblažsko. V těchto oblastech musela proti povstalcům většinou zasahovat armáda s pomocí obrněné techniky.
Dolní Podluží (Dolní Grunt) na Šluknovsku
dozorce FS Václav KOZEL OFS Varnsdorf VII
respicient FS Jan TEICHMAN OFS Varnsdorf VII
Zastřeleni SdFK při ústupu družstva SOS z Varnsdorfu.
Hnanice na Znojemsku
poručík Otmar Chlup zpravodajský důstojník 24. pěšího pluku
Padl při boji o CÚ v Hnanicích jako styčný důstojník s praporem SOS Znojmo.
Hodkovice na Trutnovsku
vojín BALLA Daniel I. prapor pěšího pluku 22  
Smrtelně zraněn povstalci při jeho osvobozování ze zajetí.
Liptaň na Osoblažsku
vrchní strážmistr Rudolf MOKRÝ ČS Liptaň
strážmistr Vilém LEHER ČS Liptaň
vrchní respicient FS Ludvík SVOBODA OFS Štundorf
dozorce FS František Čech OFS Rusín
dozorce FS Inocenc DOSTÁL OFS Fulštejn
dozorce FS Vítězslav HOFÍREK OFS Fulštejn
Odzbrojeni a zavražděni místními henleinovci při obsazování četnické stanice.
Nové Vilémovice na Javornicku
dozorce FS Stanislav MAJZLÍK OFS Švarcberk (sousední oddělení FS)
Zastřelen povstalci během přestřelky na okraji obce 21.- 22. 09. (po půlnoci).
Planá u Mariánských lázní
vojín František HAVELKA ženijní pluk 5 
Zastřelen henleinovci na stráži u podminovaného mostu.
Střekov u Ústí nad Labem
vojín Jan KADEŘÁBEK II. prapor pěšího pluku 42 
Smrtelně zraněn henleinovci.
Tichá u Dolního Dvořiště
dozorce FS Václav KLIMEŠ OFS Dolní Dvořiště
Smrtelně postřelen dezertéry čs. armády německé a maďarské národnosti při přepadu průzkumné hlídky SOS.
Vejprty na Chomutovsku
dozorce FS Josef KLOUB OFS Vejprty
Padl v boji s Freikorpsem při přepadu celnice a města.
Vidnava na Javornicku 
inspektor FS Josef NOVÁK OFS Vidnava
dozorce FS František POSPÍŠIL OFS Vidnava
Zastřeleni SdFK u budovy pošty při jejím předávání českým poštmistrem Němcům.
 
23. 09. 1938 
  SOS s podporou armády dobývá zpět Šluknovsko. Proti povstalcům, podporovaných jednotkami SA a SS, armáda nasadila dva prapory pěchoty, četu obrněných automobilů a četu lehkých tanků.
   Během bojů u Libé u Františkových Lázní mezi SOS a čs. armádou na jedné straně a SdFK a SS na druhé straně, musela armáda nasadit četu lehkých tanků. Jeden z nich byl zničen výstřelem protitankového kanónu od německé hranice. 
   Ve 22:30 nařídil prezident republiky všeobecnou mobilizaci čs. branné moci. Povoláni byli záložníci do věku 40 let. To vyvolalo další vlnu útěků německých mužů za hranice, aby se vyhnuli branné povinnosti. 
Celní úřad Srbská (Wünschendorf) na Frýdlantsku
vrchní respicient CÚ Václav ČEP CÚ Wünschendorf 
Zavražděn henleinovci v budově CÚ při kontrole dokladů.
dozorce FS Bohumil HOŠEK OFS Wünschendorf 
Postřelen henleinovci v budově CÚ. Zemřel 24. 09. 1938 v nemocnici Frýdlant.
dozorce FS Josef VOJTA OFS Wünschendorf
Smrtelně zraněn kulometnou palbou z Německa, která kryla ústup vrahů jeho kolegů. 
 
24. 09. 1938 
Bruntál (Freudenthal)
    V nočních hodinách vypukly boje s henleinovci, kteří se pokusili ovládnout město. Proti povstalcům byla nasazena obrněná technika a pohotovostní jednotky čs. armády. Pokus o puč byl potlačen až 26. 09.
  Boje na obranných liniích SOS a čs. armády u Vápenné, Písečné a Rejvízu na Jesenicku. 
Holčovice na Osoblažsku (?) Státní hranice (?)
vojín Viktor VOLF pěší pluk 34 
Zastřelen nešťastnou shodou okolností při strážní službě na hranici. (?)
 
25. 09. 1938 
vrch Čerchov u Fuchsovy Hutě (na Domažlicku)
dozorce FS Josef PAVLIŠTA OFS Fuchsova Huť
Padl při útoku SdFK na polní stráž SOS.
Vápenná (Zighartice) na Javornicku
dozorce FS Jaroslav KARBAN OFS Javorník
Nešťastnou shodou okolností těžce zraněn dávkou z kulometu obsluhovaného vojáky čs. armády. Během převozu do Jeseníku na následky svého zranění zemřel. 
Vrchní Orlice v Orlických horách
dozorce FS Josef NAVRÁTIL OFS Bartošovice v Orlických horách
Postřelen na hlídce, zemřel v nemocnici Rychnov nad Kněžnou 02. 10. 1938.
Zelený důl – Brandov na Mostecku
strážmistr SP Václav STANĚK 
Zraněn SdFK u Zeleného Dolu při přepadu hlídky SOS, zemřel týž den v nemocnici Most. 
 
26. 09. 1938
Hermannsreuth u Pavlova Studence na Tachovsku
strážmistr Ladislav MRÁZ 
Zavražděn henleinovci u tehdejší osady.
Pavlův Studenec na Tachovsku
strážmistr STRNAD
Zastřelen povstalci.
Moldava na Teplicku
dozorce FS František KOUBEK OFS Moldava
Smrtelně zraněn henleinovci během přepadu hlídky SOS.
 
27. 09. 1938
Brandov na Mostecku
vojín Michal VIMI 2. rota 1. praporu pěšího pluku 28, VP SOS 
U Brandova za boje pravděpodobně zajat a ubit SdFK.
Broumov u Mariánských Lázní
respicient CÚ Josef MINÁŘ CÚ Broumov
Postřelen a ubit příslušníky Freikorpsu při přepadu celnice.
Černá Řeka u Domažlic
dozorce FS Josef ROHRICH OFS Haselbach
Zastřelen při přestřelce s henleinovci jako velitel hlídky SOS.
 
28. 09. 1938
Horní Lomany u Františkových Lázní
dozorce FS Rudolf JOSIEK  OFS Hazlov
Zastřelen henleinovci při přepadu SOS.
Švarcava na Domažlicku
dozorce FS Josef OCZKO OFS Švarcava
Smrtelně zraněn v boji při přepadu hlídky SdFK, zemřel 29. 09. 1938.
Vyšší Brod v jižních Čechách
vojín Petr SLÁDEK VP SOS 
Zastřelen henleinovci během bojů o město.
Železná (Eisendorf) u Stříbra
svobodník v záloze Bohumil MAJER VP SOS
Padl při čištění obce od povstalců.
 
29. 09. 1938 
   Dokončena mobilizace čs. armády. V nočních hodinách byla podepsána Mnichovská dohoda, kterou následujícího dne čs. vláda  přijala. Důvody přijetí mnichovského diktátu byly zrada spojenců, kteří se chtěli vyhnout válce, nepřátelský postoj Polska, nedokončené opevnění a modernizace armády spolu s vojenskou převahou Německa. Adolfu Hitlerovi společně s Konrádem Henleinem tak vyšla jejich snaha pomocí sudetoněmeckého povstání, diplomacie a lživé propagandy dosáhnout odtržení Sudet od ČSR. 
Linhartovy u Krnova
vojín Karel SKÁCEL VP SOS 
Zastřelen při boji družstva SOS s Freikorpsem.
 
30. 09. 1938 
  Bojové akce Freikorpsu oficiálně ukončil rozkaz č. 30. Tím bylo ukončeno i sudetoněmecké povstání. Přes to pokračovaly v pohraničí boje se SdFK i na začátku října.
Harrachov - Černý most
vojín Josef PILAŘ VP SOS 
Postřelen jako člen hlídky střežící podminovaný most přes Mumlavu. Zemřel 12. 10. 1938 v nemocnici ve Vysoké nad Jizerou. 
Český Krumlov
Začátek bojů mezi henleinovci a ustupujícími jednotkami SOS a čs. armády, která při nich nasadila četu lehkých tanků a improvizovaný obrněný vlak. Boje skončily až 02. 10.
Hrabětice na Znojemsku
vojín Jan RYMEŠ 2. rota strážního praporu X. 
Postřelen henleinovci, zemřel v nemocnici Znojmo téhož dne.
Křišťanovice
desátník v záloze Otto VOJÁČEK dělostřelecký pluk 8 
Zavražděn čs. vojákem německé národnosti,  který poté zběhl.
Plesná na Chebsku 
dozorce FS František KARÁSEK OFS Plesná (nezařazen v SOS)
Smrtelně zraněn při ústupu OFS do vnitrozemí, zemřel 01. 10. v nemocnici v Aši.
Pomezí nad Ohří (Mühlbach)
strážník SP Josef PETRÁŠ
Padl při útoku henleinovců na družstvo SOS.
Vyšší Brod v jižních Čechách
vojín v záloze Antonín MEJZLÍK 31. cyklistická rota, smíšený přezvědný oddíl 31 
Zastřelen povstalci při znovudobytí města jednotkami SOS a armádou, která kromě cyklistické roty nasadila také improvizovaný obrněný vlak.
 
 
Události od ukončení povstání do zrušení SdFK
 
01. 10. 1938 
   Začala platit Mnichovská dohoda. Po tomto datu byli do republiky vráceni občané, zajatí Freikorpsem během povstání. Z celé republiky jich bylo přes dva tisíce. Zabito bylo asi 110 osob. Z toho 63 mužů z řad bezpečnostních sborů a armády ČSR, zbytek byli civilisté české i německé národnosti. Jejich zabíjením si SdFK vysloužil označení teroristická organizace.
Český Krumlov
Pokračují boje mezi henleinovci a čs. jednotkami.
vojín Jan BOHÁČ pěší pluk 1 
Zastřelen henleinovci při ústupu z města.
vojín František STANĚK pěší pluk 1 
Zastřelen henleinovci u Českého Krumlova.
Načkovice
vojín v záloze Rudolf SCHÜTZE (Němec - antifašista) 
Postřelen povstalci 01. 10., zemřel 17. 10. 1938 v nemocnici Mladá Boleslav.
Rennerovky (Rennerbauden) 
vojín Karel BENEŠ I. prapor pěšího pluku 21 
Zastřelen henleinovci.
 
02. 10. 1938
Praha
vojín v záloze Josef ROČEK pěší pluk 5
Zákeřně zastřelen ve stráži čs. svobodníkem německé národnosti.
 
03. 10. 1938
   Jednotky SOS v Čechách a na Moravě přešly zpět pod pravomoc ministerstva vnitra.
Lomek u Českého Krumlova
vojín v záloze František PODLAHA pěší pluk 1 
Zastřelen henleinovci u Lomku. 
 
05. 10. 1938
Skřidla u Velešína (jižní Čechy)
vojín Martin MACHT pěší pluk 1
Zabit henleinovci granátem při napadení vojáků čs. armády u linie lehkého opevnění.
Karlovy Vary
strážmistr SP Václav FREISLEBEN 
Postřelen henleinovci, zemřel v nemocnici v Karlových Varech téhož dne.
 
08. 10. 1938 
Nová Ves na Domažlicku
štábní strážmistr Jaroslav LAUDA
Smrtelně postřelen na demarkační čáře při útoku henleinovců na hlídku SOS.
desátník v záloze Vojtěch RET VP SOS
Postřelen do nohy, odvlečen za demarkační čáru a umučen henleinovci.
 
09. 10. 1938 
   Rozkazem K. Henleina byl SdFK oficiálně rozpuštěn. Kromě připojení k Říši a získání německého občanství (s povinností narukovat do Wehrmachtu), sudetským Němcům další Henleinovy sliby o lepší ekonomické situaci nebyly splněny. SdFK přiznal oficiálně jen 52 padlých. Podle hlášení SOS a čs. armády však ztráty povstalců byly výrazně větší.  
   Ani rozpuštěním SdFK střety s henleinovci neskončily. Ještě 31. 10. 1938  příslušníci pěšího pluku 13 a členové ČPO praporu SOS Boskovice dobyli zpět Moravskou Chrastovou, kterou henleinovci obsadili den předtím. Vítězství bylo získáno za cenu čtyř padlých čs. vojáků.
   
 
 
Použitá literatura a prameny:
 
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORT print, Dvůr Králové nad Labem 2005
HRADILOVÁ, Jana: Domů do říše! Rok 1938 ve světle literatury a pramenů SOkA Jeseník. (Státní okresní archiv Jeseník) In: VIII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2008. Sborník referátů. Jeseník 2008
RYCHLÝ, Milan: Jaroslav Karban, „zapomenutá“ oběť roku 1938. Muzeum Jeseník, Internet
PROCHÁZKA, Petr: Příběhy z pohraničí. Hnutí Brontosaurus Jeseníky, Jeseník 2007
SPURNÝ, František: Henleinovský puč na Jesenicku. Vlastivědné muzeum v Šumperku
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků. Wikipedie  
Internetové stránky Československé pohraničí 1938-1939, cetnici.habartov.cz
Internetové stránky Spolku pro vojenská pietní místa – archívní verze, vets-estranky.cz 
Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS. codyprint.cz, Internet

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA